Relikviář svatého Maura - pamětní mince z 1/4 oz ryzího zlata

• 1/4 unce ryzího zlata 999,9/1000 v prestižní Proof kvalitě. Kombinace investiční hodnoty a špičkového sběratelského zpracování
   
• Zrcadlové plochy a mimořádně detailní reliéf vytvářejí efekt, který vynikne na první pohled. Každý detail byl navržen s maximální precizností
   
• Inspirací se stalo románské mistrovství 13. století. Výsledkem je autentický odkaz na jednu z nejcennějších historických památek České republiky
   
• Mimořádně propracované umělecké zpracování. Mince působí reprezentativně, exkluzivně a nadčasově zároveň
   

Objednávky jsou vyřizovány striktně podle pořadí.

Kdo zaváhá, nezíská.

Celková limitace pouhých 100 kusů z této emise činí vysoce exkluzivní sběratelskou příležitost, která se po vyprodání definitivně uzavře. Každý exemplář je navíc opatřen číslovaným certifikátem pravosti a uložen v reprezentativním sběratelském boxu, který odpovídá významu celého projektu.

Mince je oficiálním platidlem s nominální hodnotou 10 novozélandských dolarů, což jí dodává nejen sběratelskou, ale i mezinárodně uznávanou legitimitu.

Relikviář svatého Maura patří k nejcennějším historickým památkám uchovávaným na území České republiky. Svou mimořádnou uměleckou i historickou hodnotou bývá často přirovnáván ke koru-novačním klenotům a je považován za druhou nejvýznamnější movitou památku v zemi. Jde o vrcholné dílo románského zlatnictví z první třetiny 13. století.

Relikviář vznikl pro benediktinské opatství ve Florennes na území dnešní Belgie jako schrána pro ostatky svatých Maura, Jana Křtitele, Timoteje a Apolináře. Svou podobou připomíná bohatě zdobený sarkofág. Dřevěné jádro je pokryto pozlacenými stříbrnými deskami a zdobeno reliéfy, čtrnácti soškami světců, filigránovou výzdobou, emaily i drahými kameny a polodrahokamy. Díky mimořádné kvalitě zpracování patří mezi nejvýznamnější dochovaná díla středověkého zlatnického umění ve střední Evropě.

Po zrušení kláštera ve Florennes během francouzské revoluce se relikviář dostal do soukromých rukou. Roku 1838 jej získal Alfréd de Beaufort-Spontin, majitel bečovského panství, který jej nechal opravit a přemístil na hrad Bečov nad Teplou.

Na konci druhé světové války byl relikviář ukryt pod podlahou hradní kaple, aby nebyl nalezen a zabaven. Po dlouhá desetiletí zůstal skrytý a znovu byl objeven až v roce 1985 při pátrání československých kriminalistů. Tento objev je považován za jeden z nejvýznamnějších historických nálezů 20. století v tehdejším Československu. Po náročném restaurování je dnes relikviář vystaven na hradě a zámku Bečov nad Teplou.